Láska a smrt

Byla jsem opravdu hodně zamilovaná a jsem ráda, že jsem se zamilovala do muže, který je pro mě opravdu ten pravý. Byla jsem dva roky sama, opravdu jsem o žádného muže neměla zájem, protože jsem byla opravdu hodně nešťastná z předchozí lásky. Předchozí láska trvala téměř deset let. Jako patnáctiletá holka jsem potkala kluka, který byl o dva roky starší, než jsem já a vydrželi jsme spolu deset let. Desetiletý vztah byl opravdu krásný a zamilovaný. Bohužel tahle láska, ale opravdu po deset letech skončila a neskončilo to tak, že jsme se hádali nebo podváděli anebo už jsme si lezli na nervy nebo že by to byl nějaký stereotyp.

Bohužel moje láska, možná láska mého života, zemřela. Ani nevíte, jak moc mě to vzalo, láska někdy bolí, to ano, tohle chápu, ale že láska bude končit takhle něčí smrtí, tak tohle jsem vůbec nikdy nechápala a myslela jsem si, že mě tohle nikdy nepotká. Bohužel mě to potkalo, měla jsem opravdu velikou smůlu. Moje láska právě měla autohavárii. Ani jsem nevěděla, co tohle znamená, protože jsem byla takhle moc v šoku, že když mi to potom říkali jeho rodiče, kteří byli opravdu hodně utrápení a uplakaní, tak jsem tomu ani nemohla věřit. Možná se budete divit anebo si budete myslet, že jsem divná, ale když mi tohle jeho rodiče řekli, tak jsem se smála.

Potom jsem se chytala za hlavu, potom jsem se zase smála, protože jsem tomu nemohla uvěřit. Potom mi to přišlo, že takové vtipy by byly opravdu hloupé a takové netaktní. Potom jsem se zhroutila, omdlela jsem. To už jsem se probrala potom v nemocnici, protože jsem si při pádu rozbila hlavu. Takhle jsem nechtěla, aby moje láska, moje láska mého života skončila. Byla jsem opravdu nešťastná a léčila jsem se z toho téměř dva roky u psychologa a chodila jsem také na psychiatrii. Vím, že nejsem jediná, komu skončila láska smrtí, ale musím uznat, že je to snad nejhorší, co mě v životě zatím potkalo.